Psaní na lodi

Myslím, že každý má léto spojený s odpočinkem. Někdo si utíká odpočinout k vodě, jiný odjíždí trávit léto v horách. Záleží. My jezdíme na loď na Labe. Tedy nejdříve jsme začali v Nelahozevsi a poté se přemístili na Slapy. To jsme měli první loďku, která byla malá a útulná a strašně moc stará a my ji celou zrekonstruovali a původní holandské prvky ponechali. Udělali jsme si všichni kapitánské zkoušky a začali prohánět naše řeky. Za těch skoro patnáct let se toho na řekách hodně změnilo. Začali se budovat mariny a víc míst ke kotvení. Voda mě úplně uhranula. I když nejsem úplně dobrý plavec (i když to říkala i Julie Roberts v Noci s nepřítelem - chi chi), nemohu se vynadívat na hladinu nebo na zrcadlící se mraky v ní. Když sedím na palubě a všichni ještě spí a já si popíjím černou a hořkou kávu, zaposlouchávám se jen do zvuku skřípání mol a pilotů a úplně vypnu. Ráda pozoruji na plachetnicích korouhvičky a náklony stožárů. 

Příroda na řece je jiná. Občas slyšíte šplouchnutí od kapra, jak se chtěl ohřát nad hladinou. Kachny nebo labutě si připlují pro pár soustíček. Ptáci se vznášejí nad řekou elegantně jako ve zpomaleném filmu. Jen tak si plachtí. Samozřejmě že mě baví si také zařizovat interiér. Mám slušnou sbírku globusů z různých bazarů a polštářků s kotvičkami a světýlka ve tvaru mušlí. Všechno je stylové a hravé. Možná proto jsem pro svůj první román vybrala téma jezera. Nicméně v mém dalším románu, který nevím zdali vyjde se objevuje jiná loď - moderní. My máme starou holandskou ocelovku, které se říká Holanďanka. I naše první loď byla Holanďanka. V Pojistce (tak zatím říkám mému druhému románu, který zase bude náladovkou) je moderní jachta. No bodejď by ne, když ji vlastní dcera velkého českého podnikatele z oblasti stavebnictví - Kristina. Ale inspirace je skutečně z mého okolí - poblíž je totiž skutečně stavební firma a její majitel má helikoptéru.